polarni.medved@seznam.cz

klub polární záře

polární medvěd

POLÁRNÍK

Polárníci všech zemí, spojte se!

BŘEZEN 2002

 

Stránka 01Stránka 02Stránka 03Stránka 04Stránka 05Stránka 06Stránka 07Stránka 08Stránka 09Stránka 10Stránka 11Stránka 12
www.polarni.medved.zde.cz - elektronická verze oficiální tiskoviny Klubu Polární Záře

 

POLÁRNÍK BŘEZEN 2002

AKTUALITY

STRANA 4

 

 

 

 

Mravní kodex severu

     v morálním povědomí členů KPZ se zvláštním důrazem na na jeho dodržování v sexuálně rizikových situacích.

- (autorský výzkum mravně morální síly členů KPZ v uměle vyvolaných standardizovaných situacích)

 

 

ustálených vzorců chování jednotlivých polárníků. Zajímavým momentem ve výzkumu je fakt, že byla zjištěna ochota bránit a prosazovat dobré mravy severu i hrubou silou, což dle mého soudu svědčí o tom, že tyto zásady zaujímají přední místa v hodnotovém žebříčku polárníků, zvláště Velkých Tvrdých Šutráků.

     Výzkum v plném rozsahu potvrdil teoretické předpoklady a ukázal, že členové našeho klubu jsou pravými polárníky, mravně bezúhonnými a morálně pevnými.

     Zbývá tedy jen, abych pln hrdosti na své sousedy zvolal 3x SKOL Rychnovský Kopec a nebo svou šabatku – ale ne na polární výpravě!

 

Ssd.Leša

Thalarctos maritimus

     Největším severopolárním pevninským savcem je polární medvěd – Thalarctos maritimus. Ve stoji na zadních je vysoký až 3 metry, váží až jednu tunu.. Je masožravý, na suchu dokáže dohonit běžícího soba. Hlavní potravou medvěda je tuleň kroužkovaný, dospělý medvěd spotřebuje asi padesát tuleňů ročně. Oběť zabíjí úderem tlapy, najednou pozře 10-12 kg potravy, zbytek nechává jiným zvířatům.

Ssd. Leša

     Zkoumané polárníky (dále jen PROBAND) jsem v úvodu rozdělil do 

dvou skupin – na ty, kteří mají svou šabatku a na ty, kteří svou šabatku nemají (riziková skupina). U probandů se šabatkou jsem pak zvolil metodu anketní a u probandů bez šabatky metodu přímého pozorování.

     Abych vyhověl požadavkům na moderní vědeckou práci, provedl jsem randomizaci probandů dle Stewensona a v důležitých momentech výzkumu jsem se zaslepil, někdy i dvojitě.

 

     V anketě provedené mezi probandy se šabatkou jsem se tázal na ochotu dodržet sexuální abstinenci na polárních výpravách a získal jsem uspokojivé výsledky. 96% probandů považuje toto dodržení za samozřejmost a zbývající 4% souhlasí s podmínkou, že bude souhlasit i šabatka (potěšující je, že mezi 4% nebyl ani jeden Velkej Tvrdej Šutrák).

 

     Složitější bylo prověřit morální uvědomění u probandů bez šabatky. Jak již jsem uvedl, zvolil jsem metodu přímého pozorování ve standardizovaných podmínkách.

     Definoval jsem jednoduchou situaci – atraktivní, volná šabatka nejprve naznačí možnost uskutečnění sexuálního styku a v případě, že proband nereaguje, prověří ho přímou otázkou, zda by byl ochoten sexuální styk uskutečnit. 

     Po složitém rozhodování jsem dospěl k názoru, že v zájmu zachování zaslepenosti studie se zhostím role pozorovatelky sám – s použitím důmyslného převleku (viz. foto). 

 

     Převlečen za atraktivní šabatku jsem pak prováděl přímý průzkum mezi probandy bez šabatky a s uspokojením mohu konstatovat, že nikdo z oslovených se možností sexuálních hrátek na polární výpravě zlákat nedal, ba co víc, ani tuto možnost byť jen na okamžik nepřipustil (jeden Velkej Tvrdej Šutrák mě dokonce inzultoval silným kopem do gluteální oblasti a nevěda, že jsem muž, vedl kop tak, že mě tak trochu nakopl i do… práce terénního průzkumníka je prostě nebezpečná). Rozhodovací schopnosti některých probandů byly v průběhu pozorování postupně snižovány alkoholem, ale jejich morální síla tím nijak neutrpěla.

     Závěrem mohu konstatovat, že morální i mravní vědomí členů KPZ je na velmi vysoké úrovni a dodržování dobrých mravů severu je součástí

     Obdržel jsem mnoho ohlasů na svůj článek o možnostech antikoncepce v extrémních podmínkách polárních výprav, ze kterých zazněly vážné obavy, zda jsou polárníci, potažmo členové KPZ, vůbec schopni mnou navrhovanou metodu aplikovat v praxi – neboli – jsou-li ochotni se na polárních výpravách vzdát sexuálních radovánek.

     Úvodem bych rád připomněl, že polárníci jsou zavázáni stanovami klubu dodržovat dobré mravy severu, z čehož vyplývá, že jsou jim tyto radovánky vlastně stanovami zakázány.

     Vy, kteří už berete do ruky pero, abyste mi napsali, že nic takového ve stanovách není, dočtěte alespoň mou logickou obhajobu tohoto názoru. Jistě Vás potěší, že nepovažuji sex za nemravný (jako Váš sexuolog prvního kontaktu ani nemohu jinak). Problém sexuálních aktivit na polárních výpravách je však složitější a zasahuje mnohem hlouběji, než se může na první pohled zdát. Každý jistě uzná, že polární výprava vyžaduje plnou koncentraci a vrhnutí všech sil pouze k jedinému cíli, kterým je zdar polární výpravy. Z mého článku si jistě pamatujete, že sexuální radovánky mohou vážně ohrozit obojí a ten, který by vědomě snížil svou připravenost plnit důležité úkoly ke zdaru expedice je dle mého mínění severní nemrava! (ostatně dle stanov mu hrozí dokonce vyloučení z klubu)

     Pro méně dovtipné udám hypotetický příklad, kterým názorně demonstruji nebezpečí skrytá v těchto, na první pohled neškodných, aktivitách.

     Představme si řekněme polární výpravu na Rychnovský kopec, na které by řekněme navigátor morálně pochybil a rozhodl by se pro pohlavní styk s jednou z volných šabatek na WC vlaku do Mladějova (pominu situaci, že šabatka by nebyla volná a přibyly by problémy s jejím polárníkem). Při styku by například ztratil buzolu (což je při sexu v podmínkách polárních výprav běžné) a předčasnou ejakulací by natolik rozzlobil zúčastněnou šabatku, že by v náhlém přívalu frustrace utekla do lesů i s oběma láhvemi Polární záře. Bez buzoly by pak ztratil orientaci a v důsledku bloudění by nám zavřeli samoobsluhu… atd. atd…

     Tak už chápe i nevěřící čtenář? Je jasné, že i zdánlivá drobnost, jakou je pohlavní styk na WC ve vlaku, která nejeví rozpory s dobrými mravy severu, může ve svém důsledku vést ke komplikacím, jejichž způsobení jistě dobrým mravům severu odporuje.    

     Ve světle těchto úvah se pak jeví průzkum morální síly polárníků jako velmi účelný, ne-li dokonce nezbytný.

    Tím končím filosoficky - rozbornou část článku a dostávám se k samotnému průzkumu.

 

Rum nám v láhvi nezmrzne!

Novinky na rumovém trhu pro nás zodpovědně sleduje soused Leša.

 

     Připomínat význam RUMu v občasníku KPZ by bylo jistě mlácení prázdné slámy, nicméně považuji přímo za svou povinnost upozornit sousedy polárníky, že našemu oblíbenému moku – Rumu BOŽKOV (s plachetnicí) – přibyl nedávno exotický kolega KEY RUM.

     KEY RUM je prvním rumem domácí provenience vyráběný podobně jako nejznámější světové značky rumu. K jeho přípravě se totiž užívá jemný destilát z cukrové třtiny dovážený přímo z karibské oblasti. Starší ze sousedů si možná vzpomenou, že KEY rum vyráběla již za první republiky firma bratrů Lobosických a již tenkrát platil za jedničku mezi rumy na domácím trhu. Po znárodnění firmy se však kvůli nedostatku deviz na dovoz třtinového lihu přestěhoval pouze na pulty TUZEXů.

     Stock Plzeň – Božkov získal nedávno ochrannou známku k tomuto tradičně kvalitnímu produktu a na základě průzkumu trhu vytvořil z KEY RUMu moderní a atraktivní lihovinu – původní složení zůstalo, jen alkoholu již není tradičních 60%, ale pouze 40%. Přibyla dále moderní a vkusná etiketa i ucházející láhev.

     Z dosavadního sdělení se vám jistě již sbíhají sliny, je zde však velké ALE! Tím ALE je reklamní kampaň vedená firmou Stock. Dovolte

 

 

mi, abych citoval úryvky z tohoto nechutného pamfletu.

 „... jemnost KEY RUMu způsobuje, že rum ztrácí svojí nezaslouženou gloriolu pití pro otrlé chlapy … uvědomíme si, že rum lze nejen „zazdít“ … vánoční cukroví si bez něj nemůžeme ani představit …“ a podobných nehorázností je tam ještě více! Nejen úcta před čtenáři polárníka, ale i osobní zhnusení mi brání citovat dále.

     Zženštilý šéf propagace, který se patrně nikdy rumem neopil – málo zná jo,ho,ho! – tak znehodnotil tento produkt v očích každého dobrého polárníka o Velkých Tvrdých Šutrácích ani nemluvě a odsoudil KEY RUM snad jen k tomu, abychom z něj nechali uvařit grog svým šabatkám a sami pak za výkřiků „ SKOL!“  „zazdili“ poctivý tuzemák s plachetnicí, který gloriolu pití pro otrlé chlapi má a každý polárník ví, že zaslouženou!

     Aby se máloznalý autor kampaně neurazil, musím mu přiznat jednu pravdivou citaci: „ Rumy ze Stocku Plzeň – Božkov umí svojí jedinečnou chutí navodit tu pravou atmosféru ...“. Bůh je nám svědkem, že to, co navozuje tu atmosféru není přesně zrovna ta chuť, ale tento omyl je, dle mého soudu, v normě reklamního lhaní.

 

 

 3x SKOL tuzemskému RUMU!