POLÁRNÍK ŘÍJEN 2001

V PŘÍŠTÍM ČÍSLE

STRANA 7

brekcie na Křížovém vrchu v Moravské Třebové.  Stáří této brekcie lze dokázat přítomností kalcitových vložek v křemencích, jejichž podíl v profilech na Z svahu Křížového vrchu stoupá. V některých oblastech je perm poorlické brázdy překryt křídovými uloženinami. V bližším okolí Moravské Třebové se křídové sedimenty vyskytují v jednotkách svitavské, malonínské a krasíkovské synklinály.

     Svitavská synklinála tvoří svým V okrajem strukturu Hřebečského hřbetu. Křídová souvrství zde zapadají pod úklonem 4-6° k JJZ. Regionálně lze oblast Hřebečského hřbetu rozdělit na čtyři dílčí úseky: severní úsek mladějovský, vlastní hřebečský, střední úsek boršovský a jižní úsek březinský. Tyto úseky jsou navzájem odděleny poklesovými zlomy. Hřebečský hřbet je tvořen především spongilitickými siltovci a vápnitými pískovci s polohami chalcedonových rohovců, které stratigraficky přísluší vyšším polohám spodního turonu. Hranice turon-cenoman je na spodní straně svahů překryta pláštěm hlinito-kamenitých sutí, tvořená je však mořskými pískovci bohatými na glaukonit. Ve sladkovodních cenomanských souvrstvích (u Hřebče, Boršova a Velkých Opatovic) jsou vyvinuty až několik metrů mocné polohy žáruvzdorných jílovců (šamot) spolu s vrstvami uhelných lupků a slojkami křídového uhlí.

     Terciérní a kvartérní pokryvy tvoří jen málo mocné a ne příliš významné sledy sedimentů. Ve větším rozsahu se vyskytují pouze v okolí Linhartic, Starého Města, Rudoltic a Třebovic.

     Před 10 000 lety začíná holocén, kdy se hlavním geologickým činitelem stává člověk. Svojí činností značně mění ráz krajiny. Rozsáhlé kácení lesů vyvolává urychlení geologických pochodů, zjm. eroze půdy, sesuvů apod.  Lidská společnost vytváří v krajině  i antropogenní tvary, jako jsou doly a lomy, ale to už je úplně jiné téma...  

Pokračování příště…

V příštím čísle:

- možná najdete -

·          Recept na utopence,  který se na točně nezaleží

·          Pokračování rozhovoru, tentokrát o seznamu členů a plánovaných akcích

·          Zápisy z dalších polárních výprav

·          Zápis z výroční členské schůze

·          Pozvánku na výroční hodnotící promítací schůzi

·          Návrh plánu letní expedice

·          Prezentaci Rudovize

·          Pokračování cyklu Polární zdraví

·          Makroekonomické dopady pořádání polárních výprav

·          Další díl seriálu           

         Po českých řekách s Vratislavem

·          Podrobnější seznámení s typologií členů

·          Pokračování geologického okénka

·          Další díl Jazykového koutku

·          a další zajímavosti a důležité informace týkající se nejen KPZ

GEOLOGIE MORAVSKOTŘEBOVSKA

     V některých oblastech je perm poorlické brázdy překryt křídovými uloženinami.

Šbt. Lucka

  Devon zde tvoří plochou tektonicky izolovanou elevaci, která je budována zelenavě okrovými jílovito - prachovými břidlicemi s vysokým obsahem organické drti. Faciálně má spíše hlubinnější vývoj, který nelze korelovat s běžným vývojem devonu např. v drahanské oblasti. 

     Převážná část moravskotřebovska, i město samotné, leží v tzv. poorlické brázdě, která je protažena S-J směrem a vyplňují ji sedimenty karbonského a především permského stáří.   Vrstvy dosahují mocnosti přes 700 metrů (vrty u Dolní Dobrouče).  Nejvyšším bodem brázdy je Rychnovský vrch (541mn.m.).

          Poorlická brázda vznikla díky tektonickým pohybům zemské kůry během bretonské a sudetské fáze variského vrásnění. Jedná se o jednostranný tektonický příkop se synklinálním uložením vrstev.  Během permokarbonu se brázda začala vyplňovat limnickými sedimenty zjm. uloženinami jezer, řek a bažin. Běžně jsou zastoupeny brekcie a konglomeráty a středně až jemně zrnité arkózovité pískovce, které přecházejí až do červených jílovitých vápenců. Nejstarším, bazálním členem brázdy je permská

     Český masív představuje v geologickém obrazu Evropy jednotku vystupující na území Čech a Moravy a zasahující do Polska, Německa a Rakouska. Vezmeme-li jako hlavní a rozhodující kritérium stáří posledních horotvorných procesů, potom je Český masív troskou hercynského tektogénu, který probíhal napříč Evropou od Pyrenejského poloostrova až k Černému moři.

     V rámci českého masívu vyčleňujeme několik oblastí, které se navzájem liší svým geologickým a litologickým vývojem. Jedná se o oblast moldanubickou, tepelsko-barrandienskou, saxoturingickou  a moravosilesickou.

     Právě v moravosilesiku najdeme nenápadnou, zato geologicky velmi  důležitou oblast Moravskotřebovska. Ta leží v zóně křížení hlouběji založených poruchových pásem, která jsou pokračováním šumpersko-jesenických a labských zlomů.  Opakované pohyby na těchto poruchách ovlivnily vznik sedimentačních prostorů v regionu. Nejstarším paleontologicky datovaným útvarem oblasti je devon (395-345 MA). 

VÝROČNÍ POLÁRNÍ VÝPRAVA

     Výroční polární výprava je výprava, která se koná každoročně při výročí vzniku klubu, a to druhou listopadovou sobotu. Cílem výroční polární výpravy je vrchol Rychnovského kopce symbolizující severní točnu. Vrchol může být dobyt libovolným způsobem a libovolnou cestou. Účast na výroční polární výpravě je pro členy klubu povinná, absence je tolerována pouze při vážných důvodech. Svévolná neúčast na výroční polární výpravě je chápána jako hrubý přestupek, jehož krajním důsledkem může být vyloučení z klubu.

Zdroj: Stanovy Klubu Polární Záře (neupraveno, nezkráceno)

Vážení,

při příležitosti vydání nultého čísla občasníku Polárník, oficiální tiskoviny Klubu Polární Záře, si Vás dovoluji oslovit a nabídnout Vám účast v redakční radě. Drobným příspěvkem na volné či určené téma můžete sami přispět k vysoké kulturní a informační úrovni občasníku a stát se tak přímými svědky dalšího posílení významu a soudržnosti Klubu Polární Záře.

Na vydání nultého čísla prvního ročníku občasníku Polárník se podíleli:

Ssd. Petr, ssd. Pepa, ssd. Leša, kolega Černík, šbt. Pavla, šbt. Lucka a další

Zvláštní poděkování:

ssd. Kohákovi za zápisy z výprav, sepsání stanov klubu, ssd. Rudovi – za rozhovor a vedení Rudovize, heraldiku Hiršovi za návrh erbu, rodičům za objednávání erbů a výrobu Polární Záře, restauraci u Čápa za bramboráčky, oboře v Kopidlně za zamření daňka a všem, komu je myšlenka KPZ blízká.

Připomínky, náměty, příspěvky do dalších čísel a veškeré informace o klubu a nejbližších akcích:

www.polarni.zare.zde.cz, e-mail: klubpolarnizare@seznam.cz

elektronická verze občasníku: www.polarni.medved.zde.cz