POLÁRNÍK ŘÍJEN 2001

ROZHOVOR NA AKTUÁLNÍ TÉMA

  STRANA 3

Ssd. pokladník při losování loňské polární tomboly

z prostého člena výpravy na pokladníka

Kariéra v KPZ

     V dnešním rozhovoru Vás seznámíme s velkým tvrdým šutrákem zasloužilým polárníkem zakládajícím členem, účastníkem 1. polární výpravy na Rychnovský kopec.

Pokladník: Díky možnostem, které řádné a aktivní členství v KPZ skýtá, jsem se z již zmíněného prostého člena výpravy stal díky mé neutuchající aktivitě pokladníkem, referentem pro hazardní hry, zapisovatelem a pánem seznamu.

Polárník: Dlužno podotknout, že to bylo díky Tvé neutuchající aktivitě.

Pokladník: Děkuji.

Polárník: Všechny tyto funkce jsou z hlediska fungování klubu velmi zodpovědné. Zmiňme se v krátkosti o každé z nich. Jaké to je být pokladníkem?

Pokladník: Jedná se samozřejmě o velkou zodpovědnost. Již v rámci 3. VPV a s ní spojenou tombolou má klub k dispozici významný objem aktiv prozatím v podobě volných finančních prostředků, které spravuji a vedu v pečlivé evidenci.

Polárník: V souvislosti s rozvojem informačních technologií, neuvažuje se do budoucna s přechodem na dnes tolik populární virtuální pokladnu?

Pokladník: Samozřejmě je možné aktuální stav těchto prostředků na vyžádání poskytnout, ale spíše bych uvažoval, a to bych rád předložil k projednání na příští členské schůzi, o zhodnocení těchto prostředků v rámci dostupných bankovních produktů.

Polárník: Jakým způsobem klub aktiva získává a k čemu jsou dané prostředky využity?

Pokladník: Jak již bylo řečeno, počátek fondu se váže k tombole na 3. VPV – získané prostředky byly původně určeny k uhrazení nesrovnalostí závěrečného zůčtování s Čápem. Vzhledem k solidnosti obsluhy však došlo k přebytku prostředků a založení pokladny.

Způsobů získávání prostředků je ovšem více – mezi ty nejvýznamnější bych zařadil např. příspěvky členů v rámci TVR či expedice YROHEKCILRO.

Při nejbližší příležitosti bude nadnesen návrh na získání prostředků v souvislosti s vydáváním občasníku.

Polárník: K čemu jsou fondy KPZ využívány?

Pokladník: Činnost klubu s sebou přináší určité náklady, nejedná se pouze o krytí nesrovnalostí na účtu U Čápa, ale výdaje klubu jsou spojeny i s distribucí jak pozvánek na jednotlivé akce klubu, ta i na vznik a distribuci občasníku.

Polárník: Zanechme už těch špinavých peněz a pojďme obrátit pozornost k hazardním hrám. V čem spočívá polární tombola?

Pokladník: Tombola neslouží pouze k získání finančních prostředků, ale jde především o akci přinášející radost a potěšení ze samotného bytí v KPZ a z možnosti získání cenných relikvií,

 které se mnohdy přímo podílely na  historii klubu.

Polárník: To mohu potvrdit, já např. jsem v loňské tombole na zakoupených 38 losů získal splachovadlo s Bártem Simpsnem.

Pokladník: Jen pro ilustraci, já jsem za svých zakoupených 20 lístků získal menstruační kalendář, těhotenský test, knihu správných polárníků a láhev archivní slivovice.

Polárník: Ceny byly vskutku hodnotné, věřím, že  i letošní tombola bude podobně úspěšná.

     K vedení seznamu členů a dalším funkcím se vrátíme v některém z příštích vydání občasníku.

Na závěr jedna otázka na jiné téma:

Obohatilo nějakým způsobem členství v KPZ Tvůj osobní život?

Pokladník: Díky členství v KPZ se přede mnou otevřely nové obzory bytí a nezbývá než podotknout, že z mého osobního pohledu na věc se domnívám, že řádný člen nemá na nihilismus čas. Rychnovský kopec Drei Zeit Skol!

Polárník: Skol, skol, skol!

Děkuji za rozhovor.

Nejen o fondu KPZ, ale i o tombole a hazardních hrách

Polárník: Skol. Začnu s dovolením poněkud ze široka.

Co Ty a KPZ?

Pokladník: Skol. Odpovím poněkud zeširoka. V rámci klubu jsem samozřejmě nejen, ale zejména se zakládajícími členy klubu dlouholetými přáteli. Již v prvopočátcích myšlenky založení klubu jsem svým postojem dal jasně najevo svou podporu vzniku Klubu a díky mé účasti na 1. VPV jsem se stal prostým členem.

Polárník: Tvá slova znějí libě mým uším. Jaké funkce v klubu zastáváš v současné době?

CESTOPIS

Po českých řekách s Vratislavem

     Prvním dílem seriálu Českými řekami s Vratislavem si připomeňme vydařenou letní akci Týden Vltavských Rybaříků, konanou letos poslední červencový týden. Přestože se pravděpodobně v příštím roce přesune TVR na Otavu či Lužnici, několik doplňkových údajů o řece Vltavě může být každému k užitku. Tentokrát nahlédněme v průvodci na úsek od pramene po hráz Lipenské nádrže.

Chlumským mostem ústí zprava Studená Vltava a odtud se již celý další tok jmenuje Vltava. Řeka proudí stále velmi hezkou krajinou, na severním obzoru se rýsuje lesnatý hřeben Želnavských hor s Knížecím Stolcem a Lysou horou, vpravo je hřeben Hvozd, u mostu v Nové Peci je nádraží a hotel. Na jihozápadě uzavírá horizont krásný horský pohraniční hřeben Plechého, nejvyšší šumavské hory na našem území, a Třístoličník. Po úbočí Plechého probíhá proslulá Švarcenberská stoka, vynikající technické dílo své doby. 

     Plavba po přehradní nádrži není příliš zajímavá. Musíme počítat s poměrně malou rychlostí plavby, scenerie na březích se málo mění. Při velkých vlnách doporučuje se plout u břehu. Pro lipenskou nádrž platí zvláštní plavební předpisy vydané Státní plavební správou, podle kterých je plavba malých sportovních lodí za bouře zakázána. O pitnou vodu je tu nouze, musíme ji brát v obcích od

  domorodců. Přehradní nádrž je v některých místech široká až 5 km a v horní části nelze s ohledem na hraniční pásmo na pravém břehu přistávat. Plavbu končíme v horní části na pravém břehu.

(Vodácký průvodce, Vratislav Teklý, Praha 1921, upraveno, zkráceno)

Vlastní zpráva

 v Lenoře se vlévá prvý větší přítok do Teplé Vltavy – Řásnice.   

     V Lenoře je sklárna, sklářské muzeum a obchod se sklem. Doporučuje se zásobit se tu pitnou vodou. Na řece v tomto úseku nebezpečí pro loď nehrozí, jen stromy spadlé do řeky mohou způsobit těžkosti v plavbě. Pro táboření musíme vyhledat suchá místa, nejlépe na okraji lesa, protože louky jsou zpustlé a většinou mokré.

     V Soumarském mostě začínají plavbu pohodlnější vodáci. V historii šla tudy Zlatá stezka do Rakous, dnes je tu velké těžiště rašeliny. Pod

     Vltava pramení na Šumavě pod Černou horou, téměř na státních hranicích, ve výši 1172 m pod názvem Černý potok, který se od ústí Malé Vltavy u Březových Lad nazývá Teplá Vltava. Odtud je již Vltava za zvlášť dobrých vodních stavů pro zkušené vodáky sjízdná. Tento úsek není lehký, vyžaduje bezpodmínečně vyšší průtoky a pro začátečníky se nehodí. Řeka rychle sílí, takže z Lenory je splavná již téměř za každé vody. Z pravé strany za jezem